23 kvalit muže hodného vztahu z mého pohledu

Může být něco krásnějšího nad slunečné ráno s hrnkem dobrého čaje? Může, ale o tom teď psát nebudu :)

Rád bych se dotknul článku, který se ke mě dostal v posledních dnech hned ze dvou různých světových stran: https://messagesk.wordpress.com/2014/10/19/23-kvalit-muza-hodneho-vztahu/

Je to inspirující, s krásnou myšlenkou a věřím, že i pravdivé. Jen dokáže být hodně skličující, když si člověk začne bod po bodu srovnávat se svým životem a sebou samým, a zjišťuje, že má co dotahovat. V mém případě to vedlo k otázce: Jsem vlastně hodný vztahu? Můžu to někdy dokázat?

A tak mě napadla taková úvaha:

Jestli se budu modlit za svou budoucí partnerku a zrodí se mezi mnou a nějakou dívkou vztah, který bude založený na Bohu a naslouchání jemu, tedy pokud budu vědět, že Bůh není proti tomuto vztahu, pak můžu po určitém čase s určitou jistotou tvrdit, že je to ona. Ta, za kterou jsem se modlil. Pokud se po čase v pravdě, lásce a svobodě vezmeme, pak se jistota blíží k trojmístnému číslu. Samozřejmě nic není černobílé a nechci tvrdit, že první člověk, kterého potkám po celonoční adoraci a přímluvné modlitbě za dobrou partnerku bude jednou moje žena. Možná ano, možná ne, i zde se ke slovu dostává poznávání a rozlišování.

Ale abych posunul svou úvahu dál: Věřím, či spíše snažím se připomínat si a věřit, že Bůh chce pro mě to nejlepší. A jestliže chce pro mě to nejlepší, chce to nejlepší i pro ni. To je docela síla, žít s vědomím, že Bůh chce to nejlepší ve vztahu pro mou partnerku a JÁ jsem ten, ve kterém a skrze kterého to chce realizovat a naplňovat. A to je hodně veliká věc.

Víte, co žena chce? No, vědci na to po mnohaletém bádání přišli, ale ona si to mezitím rozmyslela. :) My naštěstí nemusíme vsázet na vědce, ale na Boha. Ano, Bůh ví, co žena chce. To je pro mě dostatečný důvod, abych jej respektoval a uznával jako největšího a nejmocnějšího, atd. :D A Bůh to ještě převyšuje, on totiž chce pro ženu to nejlepší!!! Pro nás chlapy Mission Impossible, kterou prostě z vlastního rozumu nemáme šanci zvládnout.

Tady se nabízí také spojení s článkem, který jsem zde uváděl. Každý z nás pochází z jiných podmínek a jiného prostředí a tak si neseme jinou výbavu do života. Máme své klady a zápory. Jedna věc tam patří, druhá ani omylem. Nad jedním bodem si samolibě načechráme peří a nad dalším si jej zase hodně rychle s pokorou přičísneme. Jednotlivé body mi spíše připomínají výzvy, každodenní boje, které dělají muže opravdovým mužem. Zálibně hledím na borce v naleštěné zbroji, kteří bojují v dechberoucích bitvách, milují dechberoucí krásky, vyvádějí dechberoucí kousky, zatímco já sedím na zadku a lapám po dechu. Jenže být "hero" v dnešní době je mnohem těžší. Protože to znamená snažit se naplňovat body o kterých je řeč. Neznamená to dokonalost. Neznamená to, že se zaměřím na jeden a "až ho zvládnu, půjdu dál". Tenhle seznam...ten se dá naplnit jen s pomocí Boží. Protože je o pokoře, obětování sebe sama, o lásce - nežiji pro sebe a ze sebe. A tohle se bez Boha žít ani nedá.

Ještě mě napadá, že by se mohlo doplnit: "Je ochotný na sobě pracovat". Protože dámy, dokonalého chlapa potkáte jen v eucharistii. Je ho sice dost pro všechny, ale jen pro sebe jej mít nemůžete.

Toto není článek "okouzlím všechny signálnice, jak jsem dokonalý", ani článek "nakrknu všechny signálníky svým moralizováním a dokonalou fazónou, kterou si češu a leštím tímto článkem..." Kdybych měl uvést počet bodů, ke kterým se aspoň trochu blížím, bylo by to zlé. Pro mě to je výzva. I vy si to přeberte, jak uznáte za vhodné...:)