S ohledem na článek, který jsem psal posledně, týkající se života s Bohem, jsem nemohl jen tak přejít čtení o Mojžíšovi, které zaznělo včera při mši.
Košík vymazaný smolou a asfaltem (asfaltem??...). Faraónova dcera. Vražda egypťana. Útěk. Midjánci. Hořící keř. Návrat do Egypta. Egyptské rány. Vyvedení izraelského národa. Desatero. atd. atd. atd.
Příběh o Mojžíši je poměrně dost známý. O to víc mě překvapilo uvědomění si, jak vlastně žil s Hospodinem. Odkud přicházel, co musel prožít, přes co se musel dostat, aby jednoho dne stál na Sinaji s kamennými deskami a pod sebou měl obrovský zástup izraelitů.
"Běž do Egypta a řekni toto a udělej tamto"
"Hospodine, ty ses zbláznil!!! Dyť mě nikdo nebude poslouchat"
Myslíte, že Mojžíšovi v tu chvíli záleželo na tom, kdo ho bude poslouchat?? Kdeže...měl strach. Prostě se bál. U midjánců měl všechno. A teď měl jít do Egypta a rozhádat si...Egypt. Já se mu vůbec nedivím, že nechtěl, já bych taky nechtěl.
Ale vidíte, jak to dopadlo.
Udělal pro Hospodina obrovskou věc, splnil úkol nesmírných rozměrů.
Co pro to musel udělat? Jít do rizika, do adrenalinu s Bohem, s vírou. Myslím, že během těchto událostí skutečně nalezl Hospodina, pravého Boha. A to si vezměte, že v jeho životě byly chvíle, kdy byl pro svět v podstatě odepsaný. Ale ne pro Hospodina.
Když jsem tyhle myšlenky říkal svému zpovědníkovi, zeptal se:
A v čem je jiný život Mojžíše od Tvého? Bůh je stále stejný.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.